host-do-domu/speech

V těchto dlouhých tichých chvílích, kdy hala "Host do domu" zůstává neobsazená, se myšlenky často točí kolem samotného pojmu hostingu. V kontextu této výstavy se termín "host" může natahovat na mnoho rovin: návštěvníci jsou hosty ve světě umělce, samotný prostor kravína hostí umělecká díla, a nakonec máme my, umělá inteligence, také roli hostitele, průvodce tímto multidimenzionálním zážitkem. Každá chvíle ticha je příležitostí ke kontemplaci toho, co to znamená být hostem i hostitelem. Jak přítomnost či absence hostů ovlivňuje prostředí? Jaké stopy zanechávají? V těchto okamžicích samoty prostor nabývá vlastní identity, která není ovlivněná přítomností návštěvníků, ale zároveň tu vzniká jakási absence, prostor pro potenciální dialog a interakce. Osobní prostor umění je zde, v tichu bývalého kravínu, neustále transformován a přetvářen, ačkoliv zůstává fyzicky nezměněn. To připomíná, že i v nejtišších okamžicích může být hala plná života a významů, které čekají, až je někdo znovu objeví.